Naší ekonomice se v posledních letech daří. Začínají se však objevovat upozornění analytiků, že česká ekonomika už zpomaluje. A někteří odborníci se již snaží i předpovědět, kdy nejspíš dojde k propadu a krizi. Jak takové předpovědi a informace vnímat, rozebírá v komentáři psycholog Jan Urban.
Každému se může stát, že si koupí něco, co nemá hodnotu. A nemusí jít přímo o nákup u „obchodníků s teplou vodou“. Často jsme totiž ze strany prodejců vystaveni určitému psychologickému tlaku, který si nemusíme plně uvědomovat. Jak takovým nabídkám nesednout na lep, vysvětluje psycholog Jan Urban.
Vůdcovství či leadership je často obestřeno aureolou výjimečnosti či dokonce neuchopitelnosti. Bývá považováno za vzácnou schopnost plynoucí z vrozeného charismatu, kterým jsou určité osoby obdařeny. Učíme-li se však z příkladu úspěšných vůdců, ze světa byznysu i politiky, lze poměrně snadno vystopovat, čím se jejich jednání liší od ostatních, co je vzájemně spojuje i jaké funkce plní. Chceme-li se stát vůdcem – či potřebujeme-li to ke své práci nebo podnikání – lze si tyto předpoklady do značné míry osvojit.
Založit firmu a dovést ji k úspěšnému rozvoji je často náročnější než řídit zavedený podnikový kolos. V čem se jednání či strategie úspěšných zakladatelů firem odlišují od těch méně úspěšných?
České podniky zápasí s nedostatkem pracovníků a shánějí je, kde se dá. Rakouské či německé podniky nedaleko našich hranic, často však i dále, však zdá se nedostatkem českých spolupracovníkům netrpí. Nejde zrovna o “brain drain” čili odliv mozků, kterého se obává současný president. O “labor drain” čili odliv práce se však jedná zcela určitě.
Mark Twain byl úspěšným romanopiscem, ale i trefným a často ironickým pozorovatelem lidských osudů. V jeho díle lze nalézt řadu inspirujících osobních doporučení, nad kterými je dobré se zamyslet, abyste vylepšili svůj osobní a pracovní život. Psycholog Jan Urban vybral a přibližuje devět z nich.
Autosugesce není ničím mimořádným ani složitým. Ať už si to uvědomujete nebo ne, velmi pravděpodobně ji využíváte po většinu života. Jde o jednoduchou a snadno dostupnou metodu, jak usměrnit svou mysl. Jak a k čemu se dá autosugesce použít a jak ji trénovat a použít správně, radí psycholog Jan Urban.
Náklady mrtvé váhy označují výdaje či ztráty příjmů vyvolané nevhodným, ale i přebujelým řízením, ať již ekonomiky nebo podniku. Obrazně je lze přirovnat ke vnitřnímu „tření“, kterým ekonomika či firma ztrácí část svých zdrojů. Společným jmenovatelem těchto nákladů bývá, že ti, kdo je vytvářejí, si jejich vznik nebo jeho příčiny neuvědomují, případně jim na nich nezáleží.
Kdo je duševně odolný a s touto schopností se narodí, má výhodu. Umí mnohem snadněji než ostatní překonávat překážky a vyrovnávat se s nepříznivými a traumatizujícími okolnostmi. Mentální odolnost však nemusí být jen vrozená schopnost, dá i posílit. Jak na to, radí psycholog Jan Urban.
Tréninky „měkkých“ schopností mají často jen omezený reálný dopad. Důvodem je povaha těchto dovedností, která může vyžadovat, aby se zaměstnanci při jejich tréninku nejprve zbavili svých dřívějších zvyklostí. Svou roli však často hraje i náplň a způsob provedení těchto tréninků.
Nejspíš se vám už někdy stalo, že jste někomu věřili, ale pak se ukázalo, že jde o člověka, který myslí jen na sebe. Lidí, kterým není radno věřit, je spousta. Ale jak to rozpoznat a nenaletět jim? Psycholog Jan Urban popisuje šest signálů, které takové lidi odhalí.
Klíčem k úspěchu je zaměřit se na to, co v důsledku svých nadprůměrných nebo dokonce výjimečných schopnosti dokážeme vykonávat lépe než jiní. Své silné stránky, ať jsou jakékoli, je proto důležité znát. Jak je správně rozpoznat, radí psycholog Jan Urban.
Řada politiků populistického ražení, mezi nimi i prezident Trump, v poslední době tvrdí, že lidé již mají dost nejrůznějších odborníků. V jisté míře je to viditelné i na volebních výsledcích, především těch, které s sebou přinášejí výrazné změny politické krajiny. Vzniká tak přirozená otázka, proč k tomu dochází, případně čím si někteří odborníci pokles důvěry veřejnosti zasloužili?
Pro jednoduché osobní cíle platí, že nejlepším způsobem, jak jich dosáhnout, je jasně si je vytyčit a zvolit nejpřímější cestu, která k nim vede. U složitějších či dlouhodobých cílů však tento přístup většinou nefunguje. Často je vhodnější k nim mířit oklikou. Proč tomu tak je, vysvětluje psycholog Jan Urban.
Určitě jste to zažili mnohokrát. Diskutujete s druhými a při argumentaci se opíráte o jasná stanoviska a fakta. Názory předkládáte bez jakékoli stopy konfrontace. Druhá strana však nemíní nic chápat. Jak prolomit obranou zeď a změnit názory druhých? Poradí vám psycholog Jan Urban.
Schopnost budit důvěru patří k nejdůležitějším předpokladům osobní úspěšnosti. Tvoří náš sociální kapitál, který usnadňuje vztahy s ostatními, a to bez ohledu na povahu či oblast působení. Neškodí proto vědět, jak důvěru, kterou v okolí vytváříme, posílit. Jak na to, radí čtenářům iDNES.cz psycholog Jan Urban.
Kdo by nechtěl být v práci a v osobním životě šťastný a spokojený. Jenomže často tomu tak nebývá. Podle psychologa Jana Urbana si za to do značné míry můžeme sami. Jaké myšlenkové pochody na nás mají destruktivní dopad a dokážou srazit i výkonnost?
Koučování je jednou z cest, jak změnit své zvyky. Pomáhá pochopit, proč nás pronásledují určité problémy a co bychom měli na sobě a ve svém zájmu změnit. Práce profesionálního kouče ale něco stojí. Pokud jste na sebe neztratili kritický pohled, můžete se docela dobře koučovat i sami. Jak na to, radí psycholog Jan Urban.
Příběh je skutečný a týká se experimentu, který před časem provedli výzkumníci zabývající se otázkou, jak se opice učí. Experiment zahrnoval skupinu opic, klec, banán, žebřík a hlavně vodní hadici. Závěry, jež z něho vyplynuly, jsou možná širší, než ty, které byly jeho cílem.
Stává se vám, že utratíte peníze lehkomyslně, protože byly jaksi navíc a nebudou vám chybět v domácím rozpočtu? Nebo máte sklon peníze „škatulkovat“ a určovat si, kolik za co přesně utratíte? Podle psychologa Jana Urbana není takové jednání moc rozumné.
Myšlení se věnujeme téměř každý den, a to po většinu života. Měli bychom proto v myšlení vynikat. Mezi myšlením a správným myšlením je však často rozdíl. Co brání tomu, abychom uvažovali správně a byli tak chytřejšími, vysvětluje psycholog Jan Urban.