Před tím, co nás stresuje, se nás naše mysl snaží občas bránit. Někdy ovšem za cenu, že ztrácíme kontakt s realitou. Platí to hlavně tehdy, když používáme psychický mechanismus označovaný jako „popření skutečnosti“. Kdy je popírání pozitivní a kdy je už škodlivé, vysvětluje psycholog Jan Urban
Sympatie, ale i nelibost druhých, lze často získat poměrně rychle. Mnohdy k tomu dochází dokonce hned po prvním setkání. Obliba i odpor vzniká často na základě několika jednoduchých projevů či zvyků, jejichž význam si někdy ani moc neuvědomujeme. Jaké návyky to nejčastěji jsou, přibližuje psycholog Jan Urban.
Zvažujete, zda máte dál chodit do zaměstnání, nebo máte na to, abyste se postavili na vlastní nohy? Odpověď není jednoduchá ani jednoznačná. Závisí to na prioritách, povaze, schopnostech i dalších předpokladech. A také na tom, v jaké době si tuto otázku položíte. Co vše brát do úvahy, rozebírá v komentáři psycholog a ekonom Jan Urb
S lidmi s psychopatickými rysy se často setkáváme na okraji společnosti, mnohdy i v kriminálním prostředí. Existují však i téměř stejně početní psychopati „legitimní“ či společensky úspěšní. Jak je rozpoznat, na co si dát ve vztahu k nim pozor a jak s nimi jednat, přibližuje psycholog Jan Urban.
organizacích a firmách se řeší problémy různě. Buď tak, že se snaží co nejrychleji odhalit „viníka“ a obětního beránka, aby odpovědnost nepadla na vedení. Nebo se hledají hlubší příčiny chyb, a je ochotna připustit, že mohou spočívat i ve způsobu řízení. Těm prvým firmám je dobré se vyhnout. Podle čeho je rozpoznat, vysvětluje psycholog Jan Urban
Chcete zvýšit svou šanci na to, že druhá strana přistoupí na váš požadavek? Nebo potřebujete dosáhnout toho, aby člověk, který vás zrovna nemusí, svůj názor na vás změnil a vyšel vám vstříc? Pak můžete použít již po staletí známou psychologickou metodu, jejíž působení moderní psychologie plně potvrdila. Jde o efekt či trik Benjamina Franklina. V čem spočívá a jak funguje, vysvětluje psycholog Jan Urban.
V práci i osobním životě se potkáváme s nejrůznějšími lidmi. Existují ovšem takoví, kterých byste se měli vyvarovat. Důvodem je, že vám brání v úspěchu, berou čas a často dokonce škodí vašemu zdraví, a to i tehdy, když se tváří, že se vám snaží pomoci. O jaké typy lidí jde, přibližuje psycholog Jan Urban.
Jsou lidé, se kterými si rozumíme na prvý pohled, ale i ti, s nimiž si nerozumíme ani po čase. Psychologický nástroj, který v porozumění druhých pomáhá na pracovišti, je typologie označovaná jako DISC. Zaměřuje se na hlavní rozdíly lidí a jejich silné i slabé stránky. Čtyři typy osobností, s nimiž se můžeme setkat na pracovištích, přibližuje psycholog Jan Urban.
Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V důsledku toho snižují celkový blahobyt společnosti a táhnou ji ke dnu. Jak hlupáky rozpoznat a proč hloupým lidem čelit, přibližuje psycholog Jan Urban.
Důvěra ve vlastní schopnosti je důležitým předpokladem úspěchu. Snížené sebevědomí nás totiž zbytečně hendikepuje. Zvyšuje naši obavu ze selhání, a občas se mu to skutečně daří. Navíc nám často brání dosáhnout náročnější cíle. Jak sebedůvěru posílit, přibližuje psycholog Jan Urban.
Lidé, kteří v životě něco dokážou, nemusejí být vždy ti nejschopnější. Téměř vždy jsou to ti, kteří se nebojí změn, nehrají na jistotu a nebojí se riskovat neúspěch. Vědí totiž, že v opačném případě je v sázce je něco důležitějšího, a sice ztráta příležitosti, která se již v jejich životě nemusí opakovat. Proč se nevyplácí hrát na jistotu, vysvětluje psycholog Jan Urban.
Důvodů, proč lidé lžou, je nepřeberné množství. Někteří však k tomu, aby lhali, téměř žádný bezprostřední důvod nepotřebují. Jde o patologické lháře, kteří lžou pravidelně, z vlastního nutkání a často téměř vždy, kdy k tomu mají příležitost. Jak je rozpoznat, přibližuje psycholog Jan Urban
Zlo, které kolem sebe vidíme, je někdy natolik silné, že téměř svádí k představě, že jeho prvotním zdrojem nejsou lidé, ale mytičtí démoni. Tedy temné síly, kterými jsou někteří jednotlivci, či skupiny lidí posedlí. Nelze zcela vyloučit, že tomu tak občas skutečně je. „S objasněním zla a jeho příčinami si ale vystačíme s jednoduššími, psychologickými důvody,“ říká ekonom a psycholog Jan Urban.
Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/psychologie-zlo-priciny-agrese-experiment-jan-urban.A220421_095132_viteze_sov
Být inteligentní není vždy výhodné. Vysoká inteligence sebou nese i problémy, které jsou spojené s typickými mentálními zvyklostmi. Jaké mají inteligentní lidé sklony a jaké problémy si tím způsobují, přibližuje psycholog Jan Urban.
Zastrašování je jednou z forem manipulace, snažící se nás pod určitou hrozbou k něčemu přimět, nebo naopak od něčeho odradit. Setkat se s ním můžeme poměrně často, v pracovním i osobním životě. Jak s osobami, snažícími se nás zastrašit, účinně jednat?
Motivují finanční odměny k provedení úkolu? Na první pohled se většinou zdá, že když jsou zajímavé, pak ano. Jsou koneckonců tou nejběžnější metodou, kterou organizace využívají k motivaci svých pracovníků. Není to ale vždy jen a jen o penězích. Peněžní odměna může motivaci v některých případech snížit. Někdy dokonce i nenávratně. Proč tomu tak je, přibližuje psycholog Jan Urban.
S vyšší vůlí bychom zdravěji jedli, častěji cvičili, netrpěli obezitou, pili méně alkoholu, méně kouřili a šetřili si více na důchod. Řadu důležitých úkolů, pracovních i osobních, které často odkládáme, bychom vykonali dříve. Mnoha osobních i životních cílů bychom tak dosáhli podstatně snadněji, a náš život by se stal nejen úspěšnější, ale i snazší. Proč tomu tak ve skutečnosti není a jak můžeme své vůli pomoci, radí psycholog Jan Urban.
Způsob, kterým nakládáme s penězi, závisí především na našich emocích. Tedy nikoli na tom, nakolik se v penězích „vyznáme“ či rozumíme nejrůznějším finančním zákonitostem. Většinu finančních krizí rozpoutali koneckonců profesionální finančníci, kteří „finanční zákony“ znali. Jak nás naše emoce při nakládání s penězi ovlivňují, i kdy a jak tento vliv omezit, přibližuje psycholog Jan Urban.
K faulům nedochází jen ve sportu. Běžné jsou i v komunikaci a argumentaci. Některé jsou známé a průhledné, a škodí spíš těm, kdo je používají. Jiné tak viditelné nejsou. Jak rozpoznat argumentační fauly a triky a jak jim čelit, radí psycholog Jan Urban.
Z řady typologií lidských osobností, které psychologie za staletí vytvořila, patří rozdělení osob do takzvaných skupin A, B a C k těm nejjednodušším. Přesto má tato typologie svůj význam. Rozlišuje totiž osobnosti podle toho, jak pracují, reagují na stres i jaká onemocnění si mohou svým chováním přivodit. Jednotlivé typy, k nimž se můžeme přiřadit, přibližuje psycholog Jan Urban.
Většina našich osobních přání se kromě zdraví zaměřuje především na štěstí a spokojenost. Co však dělá člověka šťastným a proč se cítí spokojený? Můžeme se cítit šťastní, aniž bychom byli i víceméně trvale spokojení? A lze být spokojeným, i když se příliš šťastným necítíme?
Přestože jde o poměrně běžný jev, nemusíme si ho vždy uvědomovat. Spočívá v tom, že jsme-li s druhou stranou zabráni do rozhovoru, pak se naše gesta a držení těla, ale i tempo, hlasitost či tón řeči začnou často postupně sbližovat. Tento projev, označovaný jako zrcadlení, lze však využívat i vědomě, a pokud se nám to podaří, může nám při komunikaci pomoci. Předpokladem je, že své zrcadlení druhé strany příliš nepřeháníme.